O tom se nemluví

Byla to taková osamělá refýž

Kam podruhé už těžko

Někdy trefíš

Ta osamělá dívka

Kterou léta hledám

A to, co jsem jí řekl

To se zpívat nedá

A na to se neptá

A na to se neptá

Na to se neptá

O tom se jen šeptá

O tom se jen šeptá

O tom se šeptá

O tom se nemluví

O tom se nemluví

Šli jsme spolu na procházku

A pak na zmrzlinu

Řekla mi, že dokola čte jen Tušení stínu

V jejím malém bytě

Nebylo vůbec k hnutí

A tam jsme si povídali

Až do procitnutí

A na to se neptá

A na to se neptá

Na to se neptá

O tom se jen šeptá

O tom se jen šeptá

O tom se šeptá

O tom se nemluví

O tom se nemluví

Má slova náhle ztratila svůj význam

Já díval se jí do očí, to přiznám

Ptal jsem se, kolikátý v ní vzplál lásky plamen

A ona odvětila pokrčením ramen

A na to se neptá

A na to se neptá

Na to se neptá

O tom se jen šeptá

O tom se jen šeptá

O tom se šeptá

O tom se nemluví

O tom se nemluví

Řek jsem jí: Jsou jenom věci, které se stát musí

Ona řekla: Já budu čekat, jestli vzpomenu si

A ze zdí barevné plakáty

Dívali se na nás, co nás spojuje a dělí

A na to se neptá

A na to se neptá

Na to se neptá

O tom se jen šeptá

O tom se jen šeptá

O tom se šeptá

O tom se nemluví

O tom se nemluví