Tak co dál?

V ošumělém sáčku

Drobí housku ptáčkům

Nízko kloní hlavu

V písku hledá slávu

Zašlých let

Oči ze vzpomínek

V prstech času mlýnek

Chodí všemi parky

Vděčný za oharky cigaret

Najednou mu spousta čase zbývá

Kolikrát si to tak v duchu přál

Bez lásky čas ale neubývá

Život běží jaksi opodál

Včera jako zítra

Stejně prázdná jitra

Stejné slunce září

Čím jsi vinno stáří

Prokleté

Děláš z nás jen smetí

Kmety z malých dětí

Jak nicotné tečky

Vklouznou do tvé léčky

V síti dní

Není cesty zpátky

Člověk splácí splátky

Stářím hnědé fotky

Velké maringotky

On je v ní

Kráčí jen co noha nohu míjí

Nechvátá, vždyť nemá ani kam

Přesto ani den čas nepromíjí

Vteřina je víc než drahokam

Dlaní hladí stěnu

Měl děti a ženu

V myšlenkách je hýčká

Pod našedlá víčka

Ukryl je

Syn si staví vilu

Co mu vrátí sílu

Kterou míval kdysi

Pak by vzpomněli si

Že je sám

Jen bez vkladní knížky

S osmi svými křížky

Snídá někde v bistru

Z pláten starých mistrů

tu tvář znám

Kdo ho odsoudil žít sám své stáří

Proč mu ruku nikdo nepodal

Čte jen strach všem

kolemjdoucím z tváří

Nezestárnout, co bych za to dal

Nyní žijem snadno

Pak klesneme na dno

Až do zapomění

Kdo na tom co změní

Kdo nás znal

Někdo sbírá známky

Ten zná staré zámky

Někdo čte řeč Mayů

Ten zná flóru hájů

Pravěkých

Někdo sbírá dýmky

Jiný zlaté prýmky

Snob ve jménu ctnosti

Do starožitnosti

Vzplál jak líh

U věcí je stáří jaksi vzácné

Starší obraz větší sumu stál

Od každého z nás je nebojácné

Kdo předmětům větší cenu dal

Sedí v parku v hloučku

V rukou po kloboučku

Vržou svými perky

Staré krásné šperky

Čas tam svál

Tak co dál