Pro tebe

Čeho se můžu v tomhletom světě bát,

že sejdu z cesty či zůstanu na ní stát.

Snů co mě budí jak ostré hrany.

Za něčím běžím a sám jsem štvaný.

Nikdy v nich nechybíš ty, má milá,

jsi pro mě dneska víc než dřív's byla.

Čeho se můžu v tomhletom světě bát,

že jednou písně nebudu mít komu hrát.

Postraních řečí nebo křivé rány,

a že ti zbude jenom úsměv hraný.

Co bych pak měl pro tebe, má milá

jsi pro mě dneska víc než dřív's byla.

R: Buďme si tím, co může nás hřát.

Postavme svůj obranný hrad.

Na skále dnů v kterých život nám přál

pod nebem snů, těch co ženou nás dál.

Čeho se můžu v tomhletom světě bát

až jednou zjistím že nemůžu víckrát vstát.

Toho v sobě čím si nejsi jistý,

že naší lásce opadají listy.

jak na podzim stromům, má milá

jsi pro mě dneska víc než dřív's byla

R: Buďme si tím ...