Barák na odstřel

1. V tom šeru dvorů, trpěly, místy zbytky trávy,

z pavlačí dolů, visely, stonky zvadlejch květin.

Jen okna zaprášený, s čarami teď, už prošlý zprávy,

dvě srdce nakreslený, písmena co měl dávno smazat déšť.

R1. Tenhle barák na odstřel, je dopis promlčený lásky.

Tenhle barák na odstřel, kam večer chodilo se na zeď psát.

Tenhle barák na odstřel, co odpovídat měl nám na otázky.

Tenhle barák na odstřel, už nebudeš se jeho stínů ptát.

2. Dav čumilů civí, těší se až ta barabizna zmizí,

kdekdo se diví, že tu mohla takhle dlouho stát.

Vzpomínky mávaj' a Ty procházíš svou malou krizí.

Času se nedostává - na pohled zbejvá už jen vteřin pár.

R2. Tenhle barák na odstřel a na Tvý tváři pár let starý vrásky

Tenhle barák na odstřel, kde ze zdí čiší vyklizenej chlad.

Tenhle barák na odstřel, co půvab má už jenom pro obrázky

Tenhle barák na odstřel, proč najednou už se Ti vůbec nechce smát?