Zlo má jméno: Ku-klux-klan

Ať zákon brání říčným psům.

Jdou blíž a krátí příděl snům.

Čas teď chvíli zůstal stát,

zvěř jdou lovci z houští hnát.

Dívka s kůži černých vran

svádí vítr k dětským hrám.

Má už zítra ženou být,

záblesk ohňů, přání žít.

R: Jízda ďáblů, úder sílou,

dům a kříž nad soumrakem tam vzplál.

Prý jen hájí barvu bílou,

křik a pláč až skončí, táhnou dál.

Ať zákon brání říčným psům.

Jdou blíž a krátí příděl snům.

Dílo zkázy skrývá dým,

nářek dráždí ďáblův tým.

R:

Zákon jsem já, tak nech si o mně zdát

a správnou barvu každý musí znát.

Ohňů žár, ať bílá je noc,

chtěla s námi žít, tak to je vážně trochu moc.

Naše místo na slunci klidně si zabíráš,

nemáš na to nárok, tak proto umíráš.

Měla’s děvče pech, že černá jsi jak noc.

Chtěla s námi žít, tak to je vážně moc.

R: