Za krokem žen

Její dlaně jsou bílou květinou

co obětím květ otevírá

Otvírá naději bolestnou

když den se stínem uzavírá

A obzor zvedá

A lunu hledá

A neplakává

Jak včelí plást její ústa jsou

A plností radost poznává

Se sluncem bdí

a ranní rosou

Hlubokou

tůní

její oči jsou

Když obzor zvedá

A lunu hledá

A neplakává

Za krokem žen píseň touhy zní

Zní tajemství

vyznání čeká

Zní muži tím, čím je slunce žní

kosou a vínem

Horkým zráním a tiše říká

Jsem probuzená

Jsem milovaná

Jsem nalezená