Bílý sníh

Já v tomhle kraji žil,

a nemám ani zdání,

co se o mně v báru povídá.

Kdo strom zasadil

a komu pár dnů zbejvá,

zda se smůla lidem vyhejbá.

Když před léty, jak duch,

já z týhle díry zmizel,

svět mi možná ležel u nohou.

Chtěl jsem něco víc

a někdy měl i svízel

pár přátel, smích i zlobu nestálou.

Bílý sníh, jak závoj na sklo padá,

noc a dálka zmáhá, já nechci zůstat sám.

Bílý sníh a vítr možná poví,

kdo po létech se s ránem vrací k vám

Až na nebeskej soud,

mě dostrká můj osud,

Pán Bůh bude sčítat hříchy mý.

Já nebudu mu lhát,

a on mi vážně poví,

co jen bude dál, to dobře vím.

Bílý sníh,

2x Bílý sníh,

kdo po létech