Nad stádem koní

1. Nad stádem koní

podkovy zvoní, zvoní,

černý vůz vlečou

a slzy tečou a já volám:

2. Tak neplač, můj kamaráde,

náhoda je blbec, když krade,

je tuhý jak veka a řeka ho zplaví,

máme ho rádi.

R: No tak co, tak co, tak co.

3. Vždycky si přál, až bude popel

i s kytarou, hou,

vodou ať plavou, jen žádný hotel

s křížkem nad hlavou.

4. Až najdeš místo, kde je ten pramen

a kámen co praská,

budeš mít jisto, patří sem popel

a každá láska.

R: No tak co, tak co, tak co.

5. Nad stádem koní podkovy zvoní, zvoní,

černý vůz vlečou a slzy tečou a já šeptám:

6. Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, vody,

vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy

3x