Na Národní Třídě

Venku prší, laciný doutník netáhne

na mé uši dopadá hluk celého dne

pracoval jsem, lze-li tak nazvat psaní básní

jak po tom všem se může v duši zjasnit

R: Jsem utahaný, jak stará drožkářská kobyla

v duši cár odraný, život ta duše pozbyla

Jsem utahaný, jak stará drožkářská kobyla

sám jdu po ulici, po Národní třídě