Astronauti

Víš děvče, já jsem kouzelník

V noci tě potkám

Nad mléčnou dráhou

Ochočím létavici

A pak tě na ní svedu

Snad nás neshodí

Pod námi plují mraky

Jsou jako ústa... hladových snů...

Potom nad těmi mraky

Uvidíš astronauty, na malou chvíli

V kabině nezní žádný hlas

Ty hraješ a já nevnímám

Těším se scénérií za oknem

Oba v ní plavem

Bez šatů

Prázdnem

Ve mně není krve

Od chvíle kdy poprvé

Sem míří kamikadze

A ty jsi mé sklo

Můj terč, můj cíl...

Trápím se

Jestli měsíc ti svítí dost

Mívám

Pocity zatracený

Krájím

Na kousky modrou, pletu z ní past

Kouzlím

Bojím se opuštění

"Víš děvče, já jsem kouzelník..."