Drsné ráno

To zas byl dlouhý flám,

marně si vzpomínám,

s kterou jsem včera byl,

a s kým jsem nejvíc pil.

Hlavu jak škopek mám,

bráním se představám,

ve kterých na dně jsem,

strnulý úžasem.

S náladou mizernou, když ráno vstávám,

přemýšlím, kudyma to vzít mám dál.

Hlavně chut', štěstí to se nevyhrává,

za svým stát a umět žít.

Někdo řve z plných plic, už nejsi vůbec nic.

Děsím se toho dne, až řeknou: spadla klec.

Už zas jdu noční tmou, a hlasy zas tu jsou,

mé kroky sledují a tep můj zrychlují.

S náladou mizernou, když ráno vstávám,

přemýšlím, kudyma to vzít mám dál.

Hlavně chut', štěstí to se nevyhrává,

za svým stát a umět žít.

S náladou mizernou, když ráno vstávám,

přemýšlím, kudyma to vzít mám dál.

Hlavně chut', štěstí to se nevyhrává,

za svým stát a umět žít.