Odpočiň si, Sáro

1. Odpočiň si, Sáro, obrať list a vzdej se mi,

pro všechno na zemi u tvých nohou, Sáro.

2. Pamatuješ, Sáro, tehdy v létě v obilí

jsme spolu kouřili cigaretu, Sáro.

Dmi

R: V tom pšeničném poli, kde ležet tak bolí,

jsme spolu leželi,

v té pěně všech věcí, v té smyslné kleci,

Dmi Ami

v tu slavnou neděli,

my smělí nesmělí jsme spolu neměli

nic než retko, Sáro.

3. Je to k smíchu, Sáro, jako tehdy v pšenici,

pohleď v levici, mám dvě sparty, Sáro.

R: Ten nebohý kdosi, kdo na křídlech nosí

tvou lásku a tvůj klid,

ten, zocelen z boje, pak příkoří tvoje

snad musí odčinit,

kněžno, ztrácím nit, můj Bože, chtěl bych mít

jeho záda, Sáro.