Ráno

G6/9

1. Vrátil se den jako nezvaný host,

sundal si klobouk a šál,

tobě dal růže, mně Chagallův Most,

ale dlouho se neohřál.

2. Přiletěl vítr až z dalekých And,

zvedl ti sukni a pak

zaržál jak zvíře, jak tisíc Rosinant

a plakal jak pták Ohnivák.

R: Házíš mi slova jak na stěnu hrách,

otvíráš dveře dokořán,

ztrácíš se v dálce jak stín v korunách,

ztrácíš se do všech stran.

3. Snáší se ráno jak ledová tříšť,

jak příkrov, jak obrovský fez,

chladné jak dech ze starých pohřebišť

a pyšné jak Irokéz.

4. Sbalil jsem kufry a dopil svůj čaj

a prst se mi na klice chvěl,

ve všem jsem hledal nějaký jinotaj,

ale žádný jsem nenašel.

R: Házíš mi slova jak na stěnu hrách,

otvíráš dveře dokořán,

ztrácíš se v dálce jak stín v korunách,

ztrácíš se do všech stran.

5. Vrátil se den, ten starý kadeřník,

podal mi ruku a šel,

zvenku se ozýval nářek a křik,

ale tebe jsem neslyšel.