Smuteční marše

1. I ta nejkrásnější ženská má někde hrubou jizvu,

i ten poslední chlap ze stáje

si spočítá, že jedna a jedna jsou dvě

a přijme její výzvu.

2. I ta nejsvětější pravda má někde skrytou díru,

můj příliš dobrý příteli,

naše spása není tak blízko, jak jsme si mysleli,

tak zkus odejít v míru.

R: Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše

se schází dvojice milenců a tančí jen smuteční marše.

3. Tak si říkám někdy: spánembohem, kliď se stranou,

ve svý spořádaný posteli

si spořádaně žiju, tak nač ty výstřely

nad vítěznou bránou.

4. Pak si s popelavou káčou točím v potu tváře,

sám nahej vprostřed pokoje,

bez vůle a v zmatku jak sošky orloje

bez svého hodináře.

R:

*: Než zmizíš vem si šálu a hodně teplej kabát do zimy

a moji starou fotku, tu nejstarší, kde ještě sluší mi,

a flašku ruský vodky a sametovej hadr na schody,

ale to už nejsou básně, to už jsou jen sprostý pochody.

5. Ani nejkrásnější ženská nepohrdá králem

a já na dědičným provaze

i s uškrcenou pýchou se vzpírám odvaze

spokojit se s málem.

R:

R: Tam někde v kopcích Urartu v prastarý arše ...