Balada finanční

1. Peníze jsem vydělal poctivou to prací,

nikdy bych to nedělal: cpát je do matrací,

vždyť ve státním obchodě je v této době živo

a peníze v pohodě jsou jen oběživo.

2. Vyrazil jsem s ideou, že je hračkou

koupit sobě video, vybavit se pračkou,

v nábytkových sestavách já žil už na sto procent,

leč v mých bujných představách byl jsem záhy zkrocen.

3. Říkali, že nemají, aniž mrkli vokem,

mysleli, že jednají asi s ňákým cvokem,

nabídli mi pantofle, levá byla špatná,

a nacpaná šrajtofle mi byla pendrek platná.

4. Tady končí legrace, říkám si: no tohle,

na cenové relace byl to divný pohled,

lidstvo k Marsu poletí, to jsou mi teda vtipy,

ve dvacátým století u nás neseženu slipy.

5. Ve snaze si zoufale zachovat dekórum

vstoupi jsem já troufale do hotelu Fórum,

než si uhnat v naději infarkt myokardu,

tak úspory raději tam vrazím do hazardu.

6. Zůstal jsem však namydlen, skončil můj den černý,

když s tuzemským platidlem mě vyrazili z herny,

to jsou teda úlety, u pusy mám pěnu:

už ani do tý rulety nechtěj' naši měnu.

*: Tak jsem zašel na ruma, čert vem žeton hrací,

hlavně, že je koruna podložena prací, juch!