Balada o devátém dopadení zloděje Bidla

1. Osmkrát soudně trestanej zloděj Bidlo

zas dospěl k názoru, že by mu pár šupů bodlo,

a že měl tip na jeden byt,

co dneska tutově prázdnej měl být,

rozhodl se na to jít.

2. Na konci města stavení jako klícka,

bydlí tam prachatej vedoucí Masny Picka,

v oknech tam je, všechno hraje,

rodinka v kině se klidně směje

a zloděj se poměje.

R: Zlodějina, zlodějina, zlodějina, zlodějina,

jediná dřina, co ho zajímá,

zlodějina, zlodějina, zlodějina, zlodějina,

jenom ta, žádná jiná.

3. Právě když Bidlo okno vymáčknul krásně,

zuřivej vlčák v kuchyni vobnažil dásně,

až krev stydla, tiše zavyl,

ke skoku, k útoku se připravil

a vočekával Bidla.

4. Už kuchyňský dveře vržou a pes se vrhá

a manšestr na zadku Bidlovejch kalhot se trhá,

nakonec však zbyla na psa

po krátkým zápase jen zadní kapsa,

Bidlo stih' zmizet zavčas.

R:

5. Ale když přišla VB, vlčák jí předal důkaz,

v tý kapse měl totiž Bidlo vobčanskej průkaz,

tak to padlo, pane Bidlo,

tohle se vám teda fakt povedlo,

v base vám bude teplo.

R: