Balada o tahací harmonice

1. Znal jsem chlápka vod Hradce, Jan měl jméno křestní,

bývala s ním legrace, než měl malér trestní,

oznámila Andula bezpečnostní moci,

že Jan, příjmením Bambula, znásilnil ji v noci.

Po skutkové stránce bylo všechno vcelku jasné,

však pokud jde vo paragraf, tak to teda zas ne,

a v soukolí zákonnosti začalo to skřípat,

slyšte, kterak odehrál se tenhle zvláštní případ.

R: Tralala, tralala, dala nebo nedala

k lásce svolení - jasný to není.

2. Lojza, manžel Andulky, v šenku zpíval s Jankem,

až se třásly tabulky jak při jízdě tankem,

k půlnoci se chtělo mu hrábnout si do kláves,

však nesloužilo tělo mu, už nepřešel by náves,

a tak poslal Janka do svý chalupy na rynku

pro tahací harmoniku, že zahrajou si k drinku,

pod postelí v ložnici ji najde jistě snadno,

a pokud jde vo Anku, tak budit není radno.

R:

3. Prošel Janek stavením až před manželské lože,

šmátral s dechem tajeným, kde nástroj měl být složen,

co mu v oné vteřině asi táhlo lebkou,

když nahmátnul v peřině Anči kůži hebkou,

neodolal pokušení, přilehnul si k Ance,

zezadu pak využíval nabídnuté šance,

že se vrátil manžel z krčmy, myslela si Anka,

když tam potmě v polospánku milovala Janka.

R:

4. Když pobavil se trošku a užil si notně,

sebral gatě, garmošku a zmizel zas potmě,

do hospody pospíchal, dýchal trochu ztěžka,

když ho Lojza vyslýchal, kdeže tak dlouho mešká.

Lojza přišel domů k ránu, usnul jako špalek,

hříšný Janek, ten se svého činu trochu zalek',

jestli tohle všechno praskne, bude pěkná mela,

a celá ta záležitost k rozuzlení spěla.

R:

5. Ráno Lojza Andulou za ten sex byl chválen,

když vzpomněl na noc minulou, trefilo ho málem,

Anču zbančil, vzápětí pak běžel Janka zkásnout,

Anča z toho napětí to šla hned všechno prásknout.

Studovali paragrafy, zákonníku znění,

přece dobrovolně spala s ním, to znásilnění není,

nakonec byl Janek kvůli nezvládnuté touze

pro trestný čin poškození cizích práv odsouzen.

*: Tralala, tralala, dala - vlastně nedala ...