Vídeňské valčíky

1. Před bankou je pranice: otevřeli hranice,

každý během chvilinky chtěl by měnit šilinky,

a tak kousek po kousku posouvám se k Rakousku

a až přejdu halu tu, sevřu tvrdou valutu.

Zíráme jak balíci, celník, úsměv na líci,

bez celního hororu závoru zved' nahoru,

jakpak je ti, Rakousko, říkali nám, že ouzko,

Rudé právo s ozvěnou, žasnu nad tou proměnou.

R: Vídeňské valčíky, káva a schnitzel,

podívej se, mámo, já bych se picl,

k srovnání měli jsme jediné hledisko:

Jednotu, Prior a nákupní středisko,

v bance se s lamentem díváme přes kasu:

za stovku s Klementem daj' dvacet šilasů,

národe, tys dopad', ještě že listopad

rozehnal kašpary, šašky a maškary.

2. Jako správný Čecháček řízek mám a špekáček,

s trikolórou u límce na Mexikoplatz kulím se,

div, že sebou nesek' jsem před vobchodem se sexem,

vedle zase Hi-Fi je, všechno pro mě sci-fi je.

Díky, pane Wranitzky, už nemyslím stranicky,

nejsem z toho v kondici, veni, vidi, non vici,

revoluce pokojná, svoboděnka opojná,

zas po světě s kufrem jdu, zatím jen na čumendu.

R: Vídeňské valčíky, káva a schnitzel,

už jsme zas v Bystřici, já bych se picl,

k srovnání máme teď i jiná hlediska,

než Jednoty, Priory a nákupní střediska,

s chutí a talentem rychle se postoupí

a stovky s Klementem, ty přijdou do stoupy,

ať žije listopad, pravda a jistota,

už nikdy kašpary, šašky a maškary!