Názor ve věci nářku

Když jsem opravdu pořádně na dně

asi tak dva a půl sáhu hluboko

bývá mi zatěžko to tajit

jenomže musím neboť jinak

mi ostatní chtějí pomoct dokonce mě spasit!

Zasypávají mě dobrými radami

jak by měl vypadat můj život.

Já - který přece jenom jakž takž vím

co to znamená být já -

sotva vím jak by měl vypadat můj život -

tak jak to můžou vědět ostatní?

Třeba jsem příliš podezíravý.

Vzpomínám si ale s hrůzou jak jsem jednou

dal radu příteli v tísni

a on se podle ní ten chudák zařídil.

Teprve po dvou promarněných létech

sám zjistil pravý opak.

A jedné dívce která jen tak tak

že měla nehty ještě nad propastí

jsem řekl bezmocně: