To vše

Takhle v zimě se často přistihnu

jak myslím na léto

trucovitou loďku u břehu

mokré lidi skládací racky

zmrzlinu pivo večerní táborák

rukavicprosté soužití a nechlazené tváře

srdce leží přímo na slunci

nic bych se nedivil kdybych uviděl

jak z moře vystupuje kůň se snivýma očima

den překypuje tesknými svaly

ležím v kamínkůprostém písku

něčí ruku ve své

srdce přímo na slunci

slunce přímo na srdci

vlny mi šplouchají jedním uchem dovnitř druhým věn

sem a tam

jemný výplach mozku

až pocítím a vím

že to vše a ještě nebe

nám jednou bude odňato.