Jen jednou smím se ti lásko vzdát

Tak se zdá, že jsem léta podivně málo žil

Osudů ve svých písních zajatcem dlouho jsi byl

Kolikrát jsem já blázen o Tobě zpívat směl

Přece jsem jak malej kluk utýct chtěl

Když jsem Tě dnes uviděl

Chci Ti zpívat o lásce, tuším ji stále blíž

Ty svou krásou a mládím ji ve mně probouzíš

Pro jednou to, co brání, nechme s Pánem být

V pokoře přejsme si: děj se co děj

Prosím Ťe, mlč, svědomí!

Jen jednou smím se Ti lásko vzdát

Stane se jen to, co má se stát

Než osud nám stihne vzít

Svůj dar nejdražší

Jen jednou smím se Ti lásko vzdát

Dovol mi teď aspoň na chvíli lhát

Než osud nám stihne vzít

Svůj dar nejdražší

A pak stal se ten zázrak, co někdy smí se stát

A mně náhle se zdálo, že svět byl jen Ty a já

Každý tón Tvojí písně v uších teď dál mi zní

Poslední důkaz své lásky mi dej

Přichází čas loučení

Jen jednou smím se ...

Než osud nám stihne vzít

Svůj dar nejdražší

Jen jednou smím se Ti lásko vzdát

Dovol mi teď aspoň chvíli lhát

Než osud nám stihne vzítSvůj dar nejdražší