Po cestách růžových

1. Přijdeš za mnou jako nic se ptát, proč blázním,

já bych vylít na měsíc, ty jdeš jak s lázím,

vůbec ten tvůj príma klid, můj vztek včas láme

už se musím probudit, my dva se známe.

R. Po cestách růžových, s tebou jít byl by hřích,

ty jsi holka, co neztrácí vtip,

po cestách růžových, jenom sám bloudil bych

a tak v bouři je nám spolu líp.

2. Byl to kolikátý pád a zas se blýská,

snad jsem vůbec neměl stát, když teď si stýskám,

tak jsem zvednul telefon, chci říct své přání,

já tě čekám na beton, víš proč tě sháním.

R.

R. (do ztracena)