Divoká růže

Já po růži mám jméno

Jméno zní a dál jde čas

Růžím v šarlatu svět je jen scénou

Kdo jen ví, co to dřímá v nás

Když mě pohledem spálila jako strom blesk

Jak spoutaný já tam stál

Oheň v šarlatu, osud byl v té růži

V té chvíli sám ďábel snad stál opodál

Svět pak do trávy pad

A on mě měl rád

Ten keř růže zplanělé nad tělem vlád

On můj první byl

A ten můj rozum smyl

Když anděl zlý tvůj rozum svál si

Já po růži mám jméno

Jméno zní a dál jde čas

Růžím v šarlatu svět je jen scénou

Kdo jen ví, co to dřímá v nás

Já druhý den šel s kytkou za ní

Ona lhala mi, jak puklý drahokam

I když zplanělé jsou, růže dál voní tmou

Lásky jak růže jsou klam

A já na druhý den

Víc se rozvila jen

Když po růžích mám svoje jméno

Mám šarlat a nach

Když plách dívčí strach

Já stala se růží i ženou

Já po růži mám jméno

Jméno zní a dál jde čas

Růžím v šarlatu svět je jen scénou

Kdo jen ví, co to dřímá v nás

Pro jiné snad mě bůh taky stvořil

Svět to nejlepší místo je z míst

Ten zpod keře snad, mě snad vážně měl rád

Co s růží divokou v zajetí hnízd

Věčná bestie lásky

Kolem toulá se tmou

Cítím dech ďábla z té růže zplanělé

Snad v pekle je ráj

Za ním jdem na okraj

Cítím dál růži divokou dnem i nocí

Já po růži mám jméno

Jméno zní a dál jde čas

Růžím v šarlatu svět je jen scénou

Kdo jen ví, co to dřímá v nás