Mé září

Ve ztemnělých pokojích a dávných vzpomínkách

hoří svíčky z dětských let a padá zlatý prach

a já slyším kroky na chodbách a klíče ve dveřích

jak se otáčí a jak navždy zůstávají v nich

Až je stíny spojí se sluncem i v nás

léto skončí a já tě pozvu dál,

mé září, v pravý čas

Jednou zmizí napořád z těch zdí jen nevím kam,

a všechny ty, co měl jsem rád, zas někde přivítám

už dávno vlastně nehledám ani svatý, ani jiný grál

a možná jsem nikdy nehledal, jen si to nalhávám

Dívej, mraky plují se sluncem i v nás,

věř, i já se podvolím,

mé září, v pravý čas

Až se stíny spojí se sluncem i v nás,

snad přenesou mě na křídlech přes nekonečnou hráz

a právě tehdy přivítám své září v pravý čas...