Vídeňský Waltz

Tam ve Vídni jsem uslyšel klavír

Byl to valčík ale zněl jako blues

Tvoje šaty tak příšerně strohé

A tvůj vybraný vídeňský vkus

Někdo hrál za tím oknem už od rána

Ještě dnes pořád slyším ho hrát

Aj aja jaj nech mě být nech mě být

Čtu na bělostném listu tvých zad

A já chci tě na židli plné novin

Chci tě v jeskyni smutečních vrb

Chci tě v šedivých muzejních chodbách

Tam kde je lásce zakázán vstup

Chci tě na lůžku v měsíčním potu

Slyším kroky které znějí jak slib

Aj aja jaj nech mě být nech mě být

Svíráš v dlani svůj rozbitý zip

Ten waltz ten waltz ten waltz

Ten waltz jeho pach dobře znám

Je to třídenní flám

V jehož dechu je brandy a smrt...

Tam ve Vídni si v koncertní síni

A na všechno máš svůj komentář

V baru tě očima svlékají muži

Skrze kouř sotva vidím tvou tvář

Proč ten vídeňský waltz pořád slyším

Proč se nemůžu zbavit těch pout

Aj aja jaj nech mě být nech mě být

Už jsem dávno měl zapomenout

Vím že zítra s tebou zas budu tančit

V bílém obleku který tě štval

Budu pít slanou rosu z tvé kůže

Budu vodit tě do katedrál

Budu dál psát o tobě svůj román

V němž nestárneš ani o den

A prohlížet jedinou fotku

A skrývat tě za stovkou jmen

Možná vzbudíš se jednoho rána

A ten waltz odněkud uslyšíš

Lásko má

Lásko má

Nech to být

Nech to být

Možná konečně budem si blíž...

La la la

La la

La la la