Výmluvný ďábel

Já seděl jsem sám před sklenicí piva

v lokále chladným jak sklep

Když v tom vešla dívka, tak jak už to bývá

ten pohled mi zastavil tep

Tak seděl jsem dál a ptal jsem se sklenic

na některou z těch jejich rad

Pak zjevil se ďábel a stříbrným smíchem

se smál když dívku mi krad

A já řek holčičko:

Nevíš, že přišel z pekla?

A v mým těle musí teď žit?

Nevím proč by ses ho lekla,

zlo umí úsměvem skrýt

Je vlídný když ví že jdeš ke dnu

Chce jenom vidět tvůj pád

Vždyť já ho znám kamkoli sednu

Je se mnou a umí jen lhát

Je to můj dvojník ze stínu blikavých svící

Má všechno co já si jen přál

Ten výmluvný ďábel, ten neplatí nic

Já platím a žiju s ním dál

Tak dál tady sedím a se mnou jak zlý stín

je ďábel, můj dvojník a pán

Svou svatou tváří si důvěru koupí

a zmizí když proved svůj plán

A tak zmizel i tenkrát a nechal té dívce

jen samotu, nářek a hněv

Já varoval jsem ji před úsměvem ďábla

proč nechtěla slyšet můj zpěv?

Řek jsem holčičko:

Nevidíš, že přišel z pekla?

A v mým těle musí teď žit?

Nevím proč by ses ho lekla,

zlo umí úsměvem skrýt

Je vlídný když ví že jdeš ke dnu

Chce jenom vidět tvůj pád

Vždyť já ho znám kamkoli sednu

Je se mnou a umí jen lhát

Je to můj dvojník ze stínu blikavých svící

Má všechno co já si jen přál

Ten výmluvný ďábel, ten neplatí nic

Já platím a žiju s ním dál