Moře

Moře

O skálu si pleská

Jako když moje stará

Obehraná deska

Přeská–, –kuje..

Přestože skála (skála, skála)

Je na rostlinstvo chudá

I když je malá

Tak pod ní není nuda

Tak pod ní den po dni

Se stále něco blejská

Moře těm pozicím – tleská!

První je Mohamedán, ten se opaluje vkleče

Hlavu má v písku zabořenou, pot z něho jen teče

Druhý se opaluje v dřepu

Jako když dědek s bábou vytahují řepu

Čtvrtý, ten kráčí celý den a v chůzi – kreslí kruhy

To uměl Archimédes jen, jeho druzi – a nikdo druhý

A všude kolem písku tuny a čouhají z něj paty

Zavátý pod dunou, na břiše se sluní – v pořadí pátý

Šestý – zabíjí mouchu pěstí

Teď měla moucha z pekla.., – á, tak ne, dostala pěstí!

Sedmý je na skále a ke skoku se chystá, tam kde se voda točí

A nikdo z nás ani nepohne se z místa – skočí, či neskočí?

Přeskočil jsem třetí, toť od pohledu – dáma

Jenomže – mezi náma, pravá dáma nesportuje s míčem nikdy sama

Osmý, ten dělá, že čte Times?

Oči jak krosny mu ulétají kams

Devátá a Desátý jsou tady za školou

Oba dva nahatý, Devátá ji má polo – …

A do toho to moře

O skálu si pleská

Jako když moje stará obehraná deska

Přeská–, –kuje..!