Čarodějka

Nad úbočím plamen dýchá

Mlhavou krajinou jde dým

Voní déšť a tma je tichá

Přichází květen údolím

Je to noc z níž slova lovím

Noc kdy ohně tančí po kopcích

Čekám na zahoukání soví

Na tvůj čarodějný smích

Vcházíš z noci dávno spící

Záříš když se tě dotýkám

Pálí tvé tělo dýchající

Jednou za rok tě probudí

Ten dým

Půlnoční bál a svět se zbláznil

Za kruhem ohně v trávě kříž

Křivdy co bolí zdálky zazní

Kouzly své rány zahojíš

Je to noc co roky spojí

Noc příběhů a květů jeřabin

Že tě zas upálí se bojím

Jsi křehká jako cín

Vcházíš z noci dávno spící

Záříš když se tě dotýkám

Pálí tvé tělo dýchající

Jednou za rok tě probudí

Rány z nocí dávno spících

Rýhy smírčích kamenů

A ty házíš svou vinu po měsíci

K ránu zpátky do plamenů

Vcházíš