Babylónská věž

Jiným jazykem začala jsem mluvit

i když slova jsou stejná, jako dosud

jazykem částic začala jsem půlit

zrcadlení světa osu

A já Tě prosím, nech mě běžet

jestli jsem jediná z Babylónské věže

kdo tímhle jazykem vládne

nauč mě to skrývat, ať nejsem první, kdo dolů spadne

Je v prostoru prostor

v něm je náš vesmír

v něm planeta Země

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci Bůh

v Bohu je prostor

v něm je náš vesmír

v něm planeta Země

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci Bůh

Začala jsem mluvit jinou řečí

jazykem mého těla buněk

hmota mi připadá křehčí

moře chýlí se k luně

Prosím Tě naznač mi význam jediného slova

z ochozu Babylónské věže Tě volám

už není čas, trubači troubí

z nejvyššího bodu světa Tě volám de profundis, z hloubi

Je v prostoru prostor

v něm je náš vesmír

v něm planeta Země

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci Bůh

v Bohu je prostor

v něm je náš vesmír

v něm planeta Země

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci bůh

Jiné jazyky začala jsem slyšet

jazyky atomů a prvoků ducha

strach hlodá vnitřnosti v mém břiše

a ústa jsou hrůzou suchá

Jenže ještě něco je za tím

už vidím rýsovat se obrysy

než se zhmotní, v mlze je ztratím

jedinou buňkou mého těla nech mě ještě tady,

Ty který dobrý jsi

Je v prostoru prostor

v něm je náš vesmír

v něm planeta Země

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci Bůh

v Bohu je prostor

v něm je náš vesmír

v něm planeta Země

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci Bůh

A v Bohu je prostor

v něm je náš vesmír

v něm planeta Země

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci bůh

A v Bohu je prostor

v něm je náš vesmír

v něm planeta Země

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci Bůh

A v Bohu je prostor

v něm je náš vesmír

v něm planeta Země

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci Bůh

V člověku srdce

v něm je náš vesmír

v člověku srdce

V něm planeta Země

v člověku srdce

na ní člověk

v člověku srdce

a v srdci bůh