Snům závidím

1. Díky, lásko má, jsi tak báječná,

když tě líbám, pes u nohou tvých,

kdekdo říkává, kdo tě málo zná,

ať si pozor dám, že je milovat hřích.

2. Život můj byl jenom prázdnej cíl

a já přání mám: všechno zapomenout,

chtěl bych sen mít a o tobě snít,

chtěl bych věčně spát a už neprocitnout.

R: Snům závidím, že smějí lidem lhát,

skálou být, svou bolest nedat znát,

snům závidím, letí nad ránem dál,

nám zbyl jen pláč pro planej ideál.

3. Z tvých úsměvů jsem jak v ráji snů,

pár křídel mám, letím zamilován

a s přísahou, co mám na rtech svých,

větru zpívám, v srdci kladivo mám.

R:

4. Já se vždycky bál, že tě nepotkám,

že se zmýlím, že tě neoslovím,

dneska tisíckrát řeknu "mám tě rád",

proč to bývá, na to neodpovím.

R: