Není všechno zlatý

Já měl jsem rád tvůj černej vlas,

v očích svit a hebkej hlas

a stačilo jen pár milostnejch frází.

Hned byla ruka v rukávě,

pár bot a džínsy ve trávě

a já měl dojem, že mi víc neschází.

Ztemněl ve tvých očích stín

a od tý doby byla´s vším,

když karmín zbarvil i tvou horkou tvář.

Byla´s pro mně hvězdou hvězd,

louky začly znovu kvést

a nad tvou hlavou zlatá svatozář.

ref.: Není všechno zlato, co se jenom třpytí.

Ten samej večer jsem jí čap, jak jí líbá jinej chlap

- nemám jinýho zbytí.

Tak začal jsem hned karty hrát

a cizí krávy značkovat

a překupníkům prodal celý stáda.

Já prošel mnohou tavernou

a střídal hernu za hernou,

ale štěstěna mně neměla moc ráda.

A všude holky do větru,

co braly lásku od metru.

Já věděl, že už musím změnit směr,

se zbytkem peněz u pasu,

já dal jsem vale Texasu

a uháněl jsem rovnou na sever.

Tam tolik slunce nepálí,

tak holky nejsou nestálý

a nestačí jim jen pár hloupejch frází.

Nechávaj ruku v rukávě,

neházej džínsy po trávě

a nezatáhnou mě hned do nesnází.

Ta moje nemá černej vlas

a chvílema jí skřípe hlas,

zato však má nezáludnou tvář.

Vidí všude louky kvést

a nechce modrý z nebe snést

a ve svý duši nosí svatozář.

A ve svý duši nosí svatozář.